Před sezónou jste angažovali nového trenéra Mikaela Pančáka, proč jste se tak rozhodli?

Panči zapadl do celého konceptu a mozaiky našich dalších cílů. Za dlouho dobu jsme nenašli vhodného trenéra, který by s dětmi pracoval takovouto formou. Trochu jsme se v tom historicky plácali, ale bylo to také způsobeno tím, že jsme takového trenéra neuměli řádně ocenit, aby se mohl stát profesionálním trenérem. Když se naskytla tato příležitost, tak jsme se rozhodli Pančiho oslovit. Dlouhodobě jsme sledovali jeho práci a byly za ním vidět výsledky. Doporučil ho i Ivo Prorok, že má chuť zakotvit v domácím prostředí a pomoci nám v rozvoji mládeže v Litvínově. 

Byl největší problém úbytek dětí? Proto bylo potřeba si tím něco urychleně udělat?

Dělali jsme náborové dny, ale historicky nás potkával úbytek dětí. Chtěli jsme najmout člověka, který je trochu odtržený od místního prostředí. Dát tomu pohled z venčí a zkušeností ze světa, když se ta příležitost naskytla, tak jsme ji využili. Zjistili jsme, že na věc máme podobný pohled, takže jsme se domluvili nejdříve na roční spolupráci, ale věřím a dokážu si představit i spolupráci na dlouhodobé bázi. Moc se mi jeho práce líbí, vnesl sem nový vítr a spoustu nové energie. 

Jak vnímáš tu změnu, která v klubu nastala po angažování Mikaela Pančáka?

Panči je pro mě velmi milé překvapení v hokeji. Práce s dětmi je opravdu náročná. Musíš mít charisma, aby tě děti vnímaly jako kamaráda a musíš mít hlavně chuť a to on má obrovskou. Když to ale vezmu z druhé strany, my jsme v klubu udělali hrozně moc práce, že se hokej stal finančně dostupný pro každého v našem městě. Tím, jak jsme takoví zakonzervovaní, tak jsme ale neuměli v dětech probudit takovou tu chuť a hru. Naši trenéři jsou historicky spjatí s tím, jak se musí hodně trénovat a Panči přišel s úplně jiným přístupem. Jeho mezinárodní pohled je důležitý. S dětmi dělá většinu cvičení formou hry a zábavy. Dětem to dává smysl a baví je to. Je o hokej pak mezi nimi velký zájem, protože si o tom povídají a mají ho rádi. Za dva měsíce si mě získal jako člověk, ale především jako profesionál. Dlouho jsem nepotkal takto pracovitého člověka. Neříkám, že naši trenéři nepracují, ale více směřují své tréninky do takového toho drilu a Panči je ochotný dělat i takové nadčasově věci, které jsou ve světě běžné. Vzal si nábory na starosti, objíždí školy, školky a je to úplně jiný přístup, než na který jsou lidé v Česku zvyklí. Opravdu nám to parádně zapadlo do koncepce, kterou se chceme vydávat v dlouhodobém horizontu. 

Nemyslíš, si, že v Česku nejsou moc lidé na takový přístup zvyklí právě kvůli tomu, že zde je hokej dostupný? Kdežto v zahraničí je velmi drahou záležitostí a oni musí o děti daleko více bojovat?

Dám ti v tomto naprosto za pravdu. Panči poznal co je tvrdý kapitalismus a věděl, že musí dřít, aby si nějaké peníze v zahraničí vydělal. Tím, že si to rodiče platí velkými penězi, tak jsou daleko náročnější vzhledem k přístupu trenérů k dětem. Vzhledem k tomu, že je hokej v Litvínově velmi finančně dostupný sport, tak si někteří myslí, že do toho mohou mluvit a mohou nám určovat směr a říkat nám, že všechno děláme špatně. Na západě to tak není, zaplatí si službu a jejich dítě je v rukou trenéra. Jen to z dálky pozorují a do jejich práce vůbec nezasahují. Zde zažíváme útoky od lidí, kteří nemají s hokejem nic společného a říkají nám v podstatě, že tu děláme všechno špatně. To, že jsme udělali nějaké chyby, tak to samozřejmě vnímáme, nejsme bezchybní. Jestli jsme udělali ale něco správně, tak určitě to, že u nás může hrát hokej dítě z každé rodiny. To na západě není, tam na to musí mít prostředky a vše si platit. U nás je to nedoceněná věc a spousta lidí do bere jako samozřejmost. 

Zvedl si zájem o hokej. Je to to největší gró klubu? Mít početnou základnu dětí do budoucna? 

Jednoznačně, čím více budeme mít dětí v základně, tím větší bude výběr pak v tom pozdějším věku. Teoreticky se dá říci, že z toho většího počtu se pak dá získat i více talentu. Tato doba nabízí, že je mnoho sportů, které nám berou talentované děti. Dříve tu byl fotbal, hokej a pár menších sportů. Dnes je těch sportů daleko více a spousta dětí se nám pak rozprchne jinam. Porodnost je menší než dříve a je daleko těžší naplnit všechny sportovní kluby, tak aby tam vznikala zdravá konkurence. Bojujeme o každé dítě a Panči udělal obrovskou práci tím, že si získal velkou pozornost, protože to dělá dobře. Může dokázat, že díky němu, když se děti budou rozhodovat o sportu, tak se rozhodnou právě pro hokej. 

Jak si zmiňoval, děti baví hlavně hra. Mikael je učí i všestrannosti a když získají tu chuť právě v dětství, tak pak přejít do drillu je daleko snažší, že?

Dril přijde časem. Šílenost dnešní doby je, že se pomalu vyžaduje, aby se hrály zápasy pomalu od první třídy. Rodiče jim počítají výsledky a kanadské body od takto útlého věku. To je samozřejmě špatně. Dehonestují tím sportovní prostředí a hlavně ducha toho, že by u všech dětí ze začátku měla převládat zábava. Děti musíme rozvíjet komplexně. Když jsou děti zaměřené jednostranně, tak lékařské studie ukazují, že mají časem zdravotní problémy. Zakřivení páteře a další problémy, protože jednostranné zaměření od dětství nikomu nic dobrého nepřinese. Do páté třídy by si měly děti hrát a když se rozhodnou pro hokej, tak budeme jedině rádi. Chceme ukázat, že hokej je v Litvínově sport číslo jedna, tak aby nám nepřecházeli k jiným sportům.

Litvínov disponuje starým stadionem. Na druhou stranu zázemí je na špičkové úrovni a máte dvě ledové plochy, což je pro klub skvělé...

Je to minimálně deset let tvrdé práci v mládeži. Mládež se hodně zasloužila o to, že jsme dnes konkurence schopná akademie, co se týče posilovny, rozcvičovny či rehabilitací. Hodně jsme si mákli, abychom získali všechny potřebné dotační tituly. Dnes můžeme říci, že naše zázemí je velmi důstojné vzhledem ke konkurenci akademií v republice. Vůbec nevadí, že máme starý zimák, protože důležité je co umíš nabídnou uvnitř. Máme dvě ledové plochy, všechny třídy mají své kabiny. Zajímám se i o informace, jak to vypadá ve světe a troufnu si tvrdit, že ve většině klubů nemají děti takový servis jako je u nás. 

V hodnocení akademií jste obstáli a nacházíte se na sedmém místě, což je velmi dobrý výsledek...

Teprve teď se odráží ta práce, kterou jsme dokázali v Litvínově v pár lidech udělat. Troufám si říct, že i do budoucna budeme z naší práce moci těžit a že se budeme posouvat dále. 

V poslední letech jste dokázali zlákat bývalé hráče, kteří zde působili a zapojili se do trenérské činnosti. Je to další důležitý směr klubu? 

Neuměli jsme si představit jít jinou cestou, než angažovat naše lidi, kteří u nás vyrostli. Když si vezmu složení našeho týmu, tak to jsou osobnosti, které v Litvínově hráli extraligu. S některými spolupracujeme už dlouhá léta. Před nedávnem nás posílil Radek Šíp, za což jsme rádi. Přišel Kuba Petružálek, který se rozhodl, že nechce sedět doma v hokejovém důchodu a užívat si vydělaných financí. Chce dětem něco předat z toho co se naučil. Zapojila se i ikona jako je Robert Reichel, který na zimáku tráví hodně času. Sešla se tu skvělá parta trenérů. Je moc fajn vidět, že máte v Litvínově obětavé lidi. Nemají za to žádné mimořádné odměny, ale jsou ochotní jim předat své zkušenosti. Kdo jiný by to měl být, než hráči, kteří tady vyrostli. 

Jak vnímáš reorganizaci soutěží?

Je to za mě šílená věc, měli jsme k tomu řadu připomínek a trefilo se to i do špatné doby. Tím, že jsme velmi důsledně dodržovali vládní opatření, tak jsme trochu znehodnocení. Ostatní kluby byly ochotné nějaké věci porušovat, což jsme u nás nedělali. Jsme si vědomi toho, že část našeho rozpočtu je z veřejných financí a nechtěli jsme dopustit, že bychom o ty peníze do budoucna nějakým porušováním nařízení mohli přijít. To, že se ze soutěží padá je pro nás trochu znevýhodnění v tom, že máme deficit v trénování, abychom mohli hrát v tabulkách výše. Věřím, že sezónu ustojíme a příští rok by to mohlo být výsledkově už daleko lepší. V tuto chvíli máme ambice, abychom hráli v klidných vodách a mohli se připravit na příští sezónu. 

Je teď i těžší zapracovávat hráče do A-týmu vzhledem k tomu, že musí pomáhat v juniorce, aby nesestoupila?

Dnes mají na tohle kluci trochu smůlu. S áčkem velmi dobře spolupracujeme v posouvání mladých nahoru. Dohodli jsme se ale, že teď upřednostníme záchranu juniorů. Všichni, kteří koketují s áčkem jsou teď důležití pro juniorku, aby jí pomohli. To je základ. Věřím, že časem se stejně prosadí a dokáží se zapracovat do seniorského hokeje.

Jak je nastavená práce s A-týmem?

Na začátku jsme si museli nastavit určitá pravidla, tak, abychom si navzájem neokopávali kotníky. Historicky se tady povídalo, že áčko neumí spolupracovat s mládeží. Já jsem s těmi řečmi nikdy nesouhlasil, protože my jsme byli vždy ochotní s A-týmem spolupracovat. To, že se historicky nevedlo zapracovávat hráče do áčka jsme neměli v rukou my, ale mělo to vedení A-týmu. Našli jsme cestu a koncept, kterým se vydáváme a jsem rád, že to podpořil i hlavní sponzor. Budeme se snažit zapracovávat naše talenty, tak aby se vrátila do klubu podstata litvínovského hokeje. Kostra A-mužstva by do budoucna měla být tvořena odchovanci a hráči blízkými klubu. Cítím, že vůle tady je z obou stran. Příchodem Vládi Růžičky vidím další posun, že nezapomene, co se tady naučil a že s našimi kluky bude pracovat tak, aby tu šanci tady dostali. 

Jak moc velká ztráta je pro hráče, že kvůli covidu přišli o rok? 

Je to obrovská ztráta a i přesto, že se některé soutěže hrály, tak já tvrdím, že jsme odepsali celý jeden ročník. Je mi to líto, protože jsme tu měli několik šikovných kluků, kteří se mohli ještě ukázat. Situace je donutila, že se šli věnovat studiu či civilnímu zaměstnání a v tomhle jim samozřejmě rozumím. Doufám, že nás to letos nepotká znovu. Nemáme to v rukách my a uvědomujeme si vážnost celé situace.

Jak těžké je pro vás dodržovat všechna hygienická opatření?

Je to velmi náročné. Někteří ale nedokážou pochopit, že nechceme nic porušovat. Ustáváme tu verbální útoky na to, jak to děláme špatně, protože se to všude porušuje. Nikdo ale nekouká na to, co by se mohlo stát, kdybychom nařízení porušovali. Bojujeme na několika frontách a musíme zdůvodňovat i nesmyslné dotazy. Stálo by za to pro náš národ mít trochu větší pokoru k tomu co se děje. Otevírají se tu nůžky nenávisti k opatřením. Vir jsme si nevymysleli a opatření se snažíme dodržovat, tak abychom mohli nadále fungovat.