Letos jsi měl možnost nastoupit v juniorech, Chance lize i extralize. Jak se od sebe soutěže liší?

Každá soutěž je odlišná, to je jasné. Když porovnám Chance ligu a extraligu, tak je to úplně něco jiného než juniorská extraliga. Ať už rychlostí, taktikou nebo přístupem všech hráčů. Seniorské soutěže jsou hlavně hodně o taktické stránce a na všechno je méně času.

V extralize jsi letos odehrál zatím 14 zápasů. Je to pro tebe průlomový ročník?

Myslím si že asi ano, odehrál a odtrénoval jsem slušně přípravu na sezónu a probojoval jsem se vlastně od začátku ročníku do A-týmu. Je to pro mě obrovská zkušenost a jsem rád za každou šanci, kterou dostanu, i když jsem věkem ještě junior.

V juniorce jsi sbíral více než bod na zápas. Jak vnímáš svou roli v týmu juniorů?

V juniorech je to trošku jiné, mám tam jinou roli, než jsem měl v A-týmu. Jsem tam jeden z nejzkušenějších hráčů, co se týče nároďáku a seniorského hokeje, mám tam velkou roli. Dostávám vysoký ice time a snažím se to trenérům vracet. Bohužel se momentálně v tabulce nacházíme tam, kde bychom chtěli, ale já věřím, že se to zvedne.

Tím, že padá šest týmů, tak je hodně klubů pod tlakem. Jak vidíš vaší hru?

Přijde mi, že máme hodně výpadků, hodně zbytečných chyb, ať už v obraně nebo třeba i v neproměňování šancí. Jak už jsem říkal, věřím, že se to zvedne.

Je to pro tebe i trochu nevýhoda, že jsi jedním z hráčů, kteří by měli juniorku táhnout. Tím pádem nepůsobíš v seniorském hokeji, protože je důležité, aby se extraliga juniorů v Litvínově udržela?

(Chvilku přemýšlí...) Asi je to svým způsobem pro mě nevýhoda. Myslím si, že bych potřeboval hrát co nejvíce seniorský hokej, ale nemůžu se na to dívat jen z jedné stránky. V juniorce jsou super trenéři i kluci a je logické, abych našemu týmu pomohl. Musíme se vyhrabat ze spodu tabulky a až pak teprve můžu začít zase přemýšlet nad seniorským hokejem.

Trénuješ i s A-týmem, věříš, že zase dostaneš šanci v extralize?

Tréninky s áčkem jsou pro mě hodně přínosné a jsem za to rád. Jestli dostanu další šanci záleží jenom na mě. Nejprve se musíme s juniorkou odlepit od spodu tabulky a já osobně musím podávat dobré výkony a pak můžu přemýšlet nad další šancí.

Jaké jsou tréninky pod Vladimírem Růžičkou?

Tréninky pod panem Růžičkou jsou super, je to velice zkušený trenér a ví co dělá. Hodně mě to baví a myslím si, že mi to hodně dává fyzicky i takticky a posouvá mě to dále v kariéře.

Celou sezónu jsi byl v širším kádru reprezentace U20, ale nakonec ses na mistrovství světa neprobojoval. Co chybělo, aby ses dostal do nominace?

Co k tomu chybělo? To nevím, ale podle mě rozhodovalo to, že jsem v poslední době hrál právě juniorský hokej. Myslím si, že měl ale určitě jet Ondřej Baláž, který má výbornou sezónu a dostává i hodně prostoru v A-týmu.

Zahrál sis i za prvoligové Litoměřice, které mají prý výborné zázemí pro rozvoj hráčů. Je to pravda?

Litoměřice jsou pro mladé hráče, kteří zrovna vstupují do seniorského hokeje určitě nejlepší volba. Spaní je přímo na stadióně, máte tam 5-6 jídel za den, malou tělocvičnu, velkou tělocvičnu, posilovnu, regeneraci, fyzio a celkově všechno co potřebujete. Myslím si, že zázemí je určitě na úrovni extraligy.

Jak zatím vidíš tuto sezónu ze svého pohledu?

Sezónu vidím z mého pohledu dobře, jak jsem už říkal, od začátku ročníku jsem působil tady v extralize, což byl vždycky můj sen. Pak jsem se připojil do juniorky, protože nejsme tam, kde bychom chtěli být. Další můj cíl bylo mistrovství světa U20, ale to nevyšlo. Teď už s tím nic neudělám, klukům přeji hodně štěstí a musím každý den myslet na to, abych na ledě nechával všechno.

Trenér Růžička je pověstný tím, že dává šanci mladým odchovancům v klubech, kde působil. Je tvým hlavním cílem probojovat se do A-týmu na stálo?

Určitě, je to můj hlavní sen a myslím si, že by to tak měl mít každý.

Kapitán Vervy Viktor Hübl v úterý překoná další extraligový rekord, když v počtu zápasů přeskočí Petra Kadlece, co na to říkáš?

Tak Vanta je sám o sobě jiná liga, je neuvěřitelné, co všechno dokázal a strašně ho obdivuji. Je to rekordman nejvyšší české soutěže a hlavně super chlap. Zaslouží si velký respekt.

Jaké to je pro tebe jako mladého hráče učit se od hráčů jako je právě Hübl či Lukeš?

Je to obrovská čest a výhoda sedět v kabině právě s Vantou a Frantou, každý ví, co všechno spolu dokázali a každá rada je od nich přínosná a cenná.

Předávají vám nějaké rady ze své kariéry?

Když je potřeba tak určitě ano. Je to pro mě hodně přínosné a myslím si, že mě to hodně posouvá v kariéře.