V základní skupině mladší dorost skončil druhý, ve druhé části ale těsně obsadil třetí místo.

„ Jako mužstvo jsme si dali za cíl dostat se na Mistrovství České republiky a ukořistit nějakou medaili, což se nám bohužel nepodařilo. Vypadli jsme v semifinále po vyrovnaném výkonu s Libercem, proto sezonu nehodnotíme jako vynikající, ale jako mírně nadprůměrnou,“ vysvětlil trenér mladšího dorostu Martin Nosek. „Hodnotili jsme kladně, že kluci za celou sezonu neměli žádný velký výkonnostní výkyv a dařilo se jim udržovat si stálou formu. My se snažili o pestrost tréninků a o to, aby kluci chodili na tréninky rádi a tím pádem i dobře trénovali. Navíc se nám podařilo zapracovat i B-tým mladšího dorostu, který s naším A-týmem dobře fungoval.“ dodal trenér.

Příští rok hokejisty dorostu čeká obdobný trénink, jako tomu bylo v letošní sezoně. „Chtěli bychom tréninky i přípravu pojmout podobně, jako tento rok. Je důležité, aby to kluky bavilo, hráli s chutí a měli naše černožluté srdíčko. Musí vědět, za co hrají a za co padají do ran,“ říká Nosek. Nicméně jednu věc je třeba zlepšit. Přestože mladší dorost vévodil tabulce, která se týkala největšího počtu branek vstřelených v oslabení, hrál prim i v tabulce týkající se počtu početních nevýhod. „S tímto nešvarem jsme se potýkali už od prvního srpnového turnaje, který probíhal v Litvínově. Mladé hráče nemůžeme finančně trestat. Museli jsme jim vše vysvětlovat, ale bohužel v zápalu hry jsme se u některých hráčů nevyvarovali faulů a nedisciplinovanosti. Myslím, že jsme na to doplatili v play – off,“ míní trenér mladšího dorostu.

Nejlepším nahrávačem základní části soutěže se stal patnáctiletý Lukáš Stehlík, který se v základní části vyšplhal na druhé místo v kanadském bodování. To ale není jediné jméno, které má potenciál. Druhým nejlepším střelcem se v základní části stal Jan Myšák, který už nastupuje i za starší dorost a dokonce se dostal i na Turnaj čtyř v kategoriích U16 a U17. Ostatně v kategorii U16 se potkal s dalším litvínovským odchovancem Ondřejem Balážem. „Honza Myšák je cílevědomý hráč. Asi ve čtvrté nebo v páté třídě se zlomil, začal na sobě pracovat a dělat věci navíc. Každým rokem se výkonnostně posouval výš a výš. Vždycky mu říkám, že je jak pitbul. Má totiž cíl a za ním jde. Ondra Baláž hrál až do osmé třídy v útoku. Teprve později se z něj stal obránce. Nyní je z něj konstruktivní bek, který umí rozehrát i zaútočit. Navíc má dobrou střelu,“ zakončil trenér.