Jak hodnotíte sezónu 2021/2022?

Je to jednoznačně neúspěch. Neuhráli jsme dvanáctku, která nám unikla posledními zápasy. Před sezonou jsme se viděli výš, chtěli jsme se dostat do play off, kam vede cesta i přes předkolo. Z koláče úspěchu a neúspěchu si každý musí vzít svůj díl – a já se toho svého v žádném případě nezříkám. Na podrobnější analýzu je ještě brzy, je to deset dní od posledního zápasu. Nejdříve si vše musíme probrat s trenéry i vedením klubu, a to jak z týmového pohledu, tak dle jednotlivých postů.

Ztráceli jste hodně dobře rozehraných zápasů. Chyběla vám síla v obraně?

Nevím, můžeme si vzít celou extraligu a srovnat si váhové a výškové průměry. Jsou týmy, které mají urostlé obránce a týmy, které ne. Pro mě obrana znamená úkol celé pětky. Obrana začíná po ztrátě kotouče. Už loni byly vidět obrovské rozdíly v tom, kdy mužstvo bylo semknuté, všech dvacet hráčů pracuje a jde si za výsledkem, podpořeným výborným výkonem brankáře. Byly i zápasy, kdy do půlky zápasu jsme byli horší, držel nás gólman a pak jsme to zlomili. Letos, když vynechám gólmany, tak jsem viděl rozdíly v přístupu a nasazení u celého týmu. Největší rezervu v obranné hře vidím u útočníků. Když jeden švindluje a neplní dozadu, pak hrajeme ve čtyřech.

Jak vnímáte trenérskou výměnu zpětně?

Vlado je dobrý chlap a trenér, odvedl tu kus práce. Z pohledu výsledku týmu změna nepřinesla efekt, který jsme od toho čekali. Oba trenéři se dostali do šňůry porážek. Začali jsme dobře sezonu, třikrát jsme bodovali, po třetím zápase jsme nastřádali sedm porážek v řadě. Poprvé se otřásala pozice hlavního trenéra, ale dali jsme mu důvěru. Pak jsme to zlomili, na chvilku se nadechli, ale to přešlo zase do houpačky, kdy jsme střídali výkony jako den a noc. Ve druhé polovině sezony pod Vláďou Růžičkou se mužstvo na měsíc nadechlo, progres byl vidět, ale opět to upadlo do stavu nevyrovnaných výkonů. Dostali jsme se zase do série porážek, jak jsme se vrátili do zápasů po covidu. Prohospodařili jsme tam velký náskok na baráž. Kladno se k nám dostalo na jeden bod a situace byla kritická. Obě krize měly něco společného. V té první se zranil Matúš Sukeľ na dva měsíce, Franta Gerhát byl tři týdny z rodinných důvodů mimo sestavu. Chvíli trvalo, než přišel Michael Latta. Taky si v tu chvíli brankáři vybrali slabší období, to jde ruku v ruce a je z toho sedm porážek v řadě. Na krizi se hodně podepsalo i to, že opakovaně lídři týmu ze zápasů chodili se stavem -2 nebo -3 pravidelně, tak na to trenér musí reagovat. Při druhé krizi jsme se vrátili po covidu a z deseti zápasů jsme jich devět prohráli. Výkony nebyly vůbec dobré. Nechci se na covid vymlouvat, ale svou roli to sehrálo. Přišlo drobné zranění u Denise a protočili se všichni tři gólmani, kterým se také moc nedařilo. To není ale jen věc gólmanů, musí jim pomáhat celé mužstvo. Když jsme si mysleli, že jsme ve dvanáctce, tak Vary poslední dva vyhrály, my je prohráli a skončili jsme.

Po sérii proher jste prohospodařili značný bodový polštář, kde jste na baráž ztráceli jen bod. Byl jste hodně nervózní?

Já tu nejsem od toho, abych šířil paniku. Snažil jsme trenéry i mužstvo spíše uklidňovat. V kritické situaci nepomůžou tlaky ani sankce. Apelovali jsme na mužstvo, že ze strany vedení nebudeme krátit peníze, protože už to dvakrát v sezoně měli. Hráčům jsme zdůrazňovali, že si to musí uhrát sami, že nikdo nový nepřijde. Pokud bychom spadli do baráže, tak bychom na ní čekali čtyřicet dnů. V tom vás může skolit viróza. Poslali jsme dvě třetiny mužstva na fyzické testy, abychom viděli aktuální stav. Měli jsme v hlavách, že ztrácíme konce zápasů, dobře rozehrané zápasy. Chtěli jsme si ověřit, jestli to souvisí s fyzičkou. Kromě tří nebo čtyř hráčů byl fyzický stav mužstva na dobré úrovni. Byl jsem překvapený, o kolik udělali někteří hráči progres během sezony, zvedli se kondičně. Samozřejmě ale když tři nebo čtyři mají fyzický deficit, tak pak to může být jeden v každé lajně, tak se to taky projevuje. Ověřili jsme si ale, že nemáme nepřipravené mužstvo, že by bylo fyzicky zdevastované. To byl ukazatel pro trenéry, jaký je aktuální stav. Pro kluky uklidnění, že to je více o hlavě než kondici. Mělo to i efekt.

Co bylo hlavním dílem neúspěchu?

Co mě jevíce mrzí, jsou nevyrovnané výkony. Když bylo Vervování před sezonou, tak tam říkají věci manažer, trenér, hráči. Protočí se tam kolem 700 až tisíc fanoušků. Říkal jsem našim fanouškům, že jim nemůžeme slíbit, kolikátí skončíme, ale že uděláme maximum, co budeme moci Ta věta mě napadla spontánně na pódiu. Několikrát mi v sezóně rezonovala v uších, když jsem viděl naše zápasy. Když fanoušek vidí, že jezdíte po zadku a žerete led, můžete prohrát. Mě strašně mrzí zápasy, které byly odklouzané, to fanoušek pozná. A taky nám to dali pocítit, hráčům i mně. Na Vervování jsem říkal, že uděláme maximum, a já mám pocit, že maximum jsme rozhodně neudělali. Nebudu to na nikoho házet, každý musí začít sám u sebe, včetně mě. Mrzí mě, že jsme ne všichni dělali maximum.

Čím si vysvětlit, že doma jste byli daleko horší než ve venkovních zápasech?

Venku jsme byli devátí, ale že jsme druhý nejhorší tým ligy doma, a horší byl jen Zlín, to je jeden z faktorů, proč sezona neskončila úspěšněji. Hráči si musí lidi na domácím stadionu získat na svou stranu výkonem, aby je fanoušci povzbuzovali. Ne říkat „oni tady sedí a nadávají“. To mě mrzí vůči našim fanoušků. Za celý klub se jim chci omluvit. Za sebe, trenéry i hráče. Ve sportu vždy musíte mít pocit, že jste udělal maximum a třeba vědět, že na víc nebylo. My se vždy semkli, ať za Vlada nebo i Vládi Růžičky, až když nám teklo do bot. I loni. Sponzoři a lidi se pak ptají, co jste s nimi udělali. Polili jste je živou vodou? To mužstvo je najednou jiné, jinak dýchá. To svědčí o tom, že je něco špatně ať v klubu či v kabině.

Takže je to hlavně o přístupu?

Vycítíte v zápase, kdy si mužstvo za tím jde. I když nevyhraje. Když pak vidíte, že jeden v lajně švindluje, tak je to špatně a kazí to všem. Je to hodně o lídrech. Když půjdou příkladem oni, nikdo v kabině si to nedovolí dělat. Takhle se to pak celé nabaluje. Lídry – a to nemyslím dva hráče, ale dvě lajny, které mají udávat tón a charakter mužstva, být barometr výkonu. Když to od prvního střídání plní, nabalí se další hráči. Chyby přijdou, to je jasné. Koukněte na Třinec, pět lidí do útoku, do obrany, pracují, všichni makají a to jsou na špici tabulky a nedovolí si polevit. U nás to bylo do očí bijící, soudržnost týmu, kdy to fungovalo nebo ne. To je víc než statistiky. Člověk si pak láme hlavu, když zápasy utíkají o gól. Souviselo to také s tím, že jsme si nepomohli přesilovkou nebo dostali gól v oslabení. Jakmile nedáte čtyři – pět zápasů gól z přesilovky, tak to dělá strašně moc.

Jak to vypadá s Vladimírem Růžičkou? Zůstane?

Je to v běhu, řeší se to. Proběhne hodnocení sezóny s vedením klubu. Za mě jako generálního ředitele klubu předpokládám, že tady bude, že se dohodneme na smlouvě. Záležet taky bude na představenstvu klubu.

Jak to vypadá s vámi?

Smlouvu mám i na příští rok.

Jak probíhá skládání mužstva?

Je to stejné jako s Vladem Országhem. Nepodepisuju ani neukončuji hráče bez toho, aniž bychom se na tom shodli s trenéry. Někdo může říct, ty bys to měl sestavit a trenér trénovat. Na druhou stranu jsem se setkal na střídačce s tímto přístupem od manažerů, ale nikdy to nedopadlo dobře. S Vláďou je to stejné. Poslední tři měsíce řešíme hráče, potenciální posily. Rozdíl mezi Vladem a Vláďou je, že je Vláďa černobílý, řekne chci ho, nechci, líbí se mi, nelíbí. Jakékoli jméno, které nás zajímá, tak ho máme sestříhané od Tomáše Vrábela. Když zaujme, tak stříháme další, sbíráme reference třeba i od manažerů, skautů, trenérů a bývalých spoluhráčů.

Jakým směrem se chcete vydat?

Jsme ve shodě, že potřebujeme mužstvo posílit a vylepšit. Ale musíte říct i B, mít na to peníze. Dvě covidové sezony, loňská bez diváků celá a letos po většinu omezená. Byli jsme rádi, že jsme to ekonomicky ustáli. Kdyby nepřišla podpora z NSA, skončili bychom ve velkém minusu. A nejen my. Pro víc než půlku klubů v extralize by to bylo existenční. Letos jsme hospodařili s rozpočtem cca o 20 mil nižším než před covidem. Některé věci si finančně můžete dovolit, některé ne. Ale na to se nevymlouvám, hokej není jen o penězích. O Litvínovu čtu deset let, že výsledky nejsou odpovídající tomu, co majitel investuje. Já jsem na to alergický, že na to, jaký je rozpočet, tomu výsledky neodpovídají. Za dva roky jsem měl dost času mluvit s kolegy, za co vedou jiné kluby. On je obrovský rozdíl, když vyhlásíte, jaký máte rozpočet, ale také, jaký je rozpočet na mužstvo a trenéry. A to zodpovědně si dovolím říct, že ten budget na mužstvo i s trenéry je v druhé polovině startovního pole. Za námi jsou rozpočtově Zlín, Vary, Kladno, Olomouc. Okolo nás jsou týmy jako Boleslav či Plzeň. Zbytek je výrazně výš. Jen to konstatuji. Plzeň má obrovskou výhodu, když se podíváte na složení mužstva, tak oni mají hodně svých odchovanců. Takže mají peníze, aby zaplatili dva tři top hráče. My na to peníze nemáme, máme je rozložené do všech pětek.

Je tedy cíl zapracovávat a vychovávat více odchovanců?

Za sebe i trenéry jsem nespokojený, že tady není zapracováno více mladých hráčů. Na druhou stranu mládí není zásluha, mladí musí mít výkonnost. Na obranu trenérů, když mladí při marodce mohli hrát, místo juniora jsme vzali kluky z Chance ligy, protože junioři se celou sezonu zachraňují a tyto hráče potřebují. Potřebujeme vychovat více hráčů, protože se mužstvo zlevní a budete mít víc peněz na rozdílové hráče. Jsme na tom podobně rozpočtově jako Plzeň, ale mužstva jsou rozdílně složená. Je to společných úkol nás všech, pro mě, trenéry i mládež, abychom vychovali více hráčů, všichni jsme na jedné lodi.

Jak to vypadá s rekonstrukcí stadionu?

Za poslední rok a půl se udělalo strašně moc práce. Stadion je města a s námi podepsalo memorandum. Z vizualizace se stal projekt. Teď se řeší financování. Příští sezonu budeme určitě ještě hrát doma v Litvínově.

V Deníku Sport se objevily informace, že byl klub nabídnut k odprodeji města, je to pravda?

Já jsem u žádných jednání nebyl. Klub je finančně zajištěn. To je pro mě klíčové.

Jak je to s financováním klubu?

Osmdesát procent rozpočtu pokryje generální partner klubu, ale poděkovat musíme také všem sponzorům a partnerům, kteří nás podporují i v dobách, kdy se nedaří. Také všem našim fanouškům, kteří nás podporují. Neodpustím si jednu věc. Za obrovskou chybu nebo slabinu hokeje v Litvínově považuji, že není jednotný. Paradoxně v nejmenším extraligovém městě více bojujeme mezi sebou než se čtrnácti soupeři.

Jak to vypadá s kádrem?

Máme podepsaná jména, které nemůžeme zveřejnit, protože ještě hrají. Podmínky ohledně zveřejňování předpodepsaných smluv se změnily teprve v srpnu. Takže je stejně nemůžeme zveřejňovat dříve, protože ještě mají staré smlouvy, kde je to zakázané. Novou smlouvu podepsali Godla, Zdráhal a Demel. Pod smlouvou jsou třeba Straka, Sukeľ, Kudrna, Jarůšek, Havelka, Zeman, Chalupa. Opce máme na Estephana, Stehlíka, Stříteského, Koláře či Svobodu s Berkou.

Jak to vypadá s legendami Lukešem a Hüblem?

Jednáme. Prvně musí být stanovený hlavní trenér pro novou sezónu. Ten si zvolí realizační tým a pak řeknou, koho v týmu chtějí a koho nechtějí. S Viktorem jsme seděli, s Frantou ještě budeme sedět, také je důležité, jak to vidí oni, jak to cítí. Nechtěl bych předbíhat. Viktor je jedna z největších legend v historii klubu. Překonal všechny milníky. Má nějaký věk, seděli jsme s ním i s Vláďou Růžičkou, dali si kávu a řekli nějaké věci. Bavili se i o variantách zapojení do klubu na všech možných úrovních, je to v počáteční fázi.

Jak to vypadá s klíčovými obránci Balinskisem a Irvingem?

Kluci měli smlouvy na rok s roční opcí s možností odejít do ciziny. Měli jsme na ně nabídky v sezoně. Aaron měl na konci přestupního termínu nabídku do KHL, ale my jsme se rozhodli ho nepustit. Na Uvise za velké odchodné zase nabídku ze Švédska. Vzhledem k naši situaci jsme ho nemohli sportovně pustit, i když to bylo ekonomicky zajímavé. Bude strašně těžké je udržet, dlouhodobě jednáme. Oba mají finální nabídku na smlouvu. Karty na trhu se změnily. Strašně rádi bychom oba udrželi. Uvis udělal takový progres, že je reálné, že podepíše za lepší podmínky v lepší lize.

Mění se hodně trh vzhledem k válečnému konfliktu Ruska a Ukrajiny?

Trh je směrem do Ruska teď zmražený. Otázka je, jestli bude konflikt trvat týdny nebo měsíce. Kdyby skončil, tak jak dále budou pokračovat sankce. Od toho se trh bude odvíjet. Je hodně hráčů, kteří stojí, mlčí a čekají, jak se situace vyvine. Nechci předjímat, zda bude KHL anebo třeba zpět ruská superliga a jak to bude s cizinci. Momentálně bylo v Rusku přes 150 hráčů, přes dvacet českých. Největší zastoupení měli Kanaďani, Finové a Švédové. Nejsilnější ligy v Evropě jsou Švédsko a Švýcarsko. Tam se ale nemůže umístit 150 hráčů, bude to propadat do dalších lig. Někteří zámořští hráči možná zůstanou doma, ať kvůli obavy z konfliktu nebo i z finančních důvodů. Česká extraliga je v průměru ekonomicky silnější než Finsko. Zajímaví hráči mohou přijít i do Česka. Ostatní evropské ligy všechny nepojmou. Určitý přetlak to může způsobit, může se změnit i vyjednávací pozice pro Aarona s Uvisem po Evropě. Dveře mají oba u nás otevřené. Na druhou stranu nemůžeme čekat do srpna, jak se situace vyvine.