Letošní sezona je pro vás hodně turbulentní: nejdřív návrat do Litvínova, pak draft, premiéra v seniorském národním týmu a nyní MS do dvaceti let. Jak byste ji popsal?
Všechno to vypadá, že je to hrozně super, ale přece jenom to bylo psychicky náročné kvůli celé té covidové situaci. Většinou jsme začínali znovu od začátku, ale jinak to vypadá hrozně hezky. Myslím, že je za tím práce a strašně si cením toho, co se mi v posledních pár měsících událo. 

Říká se, že dlouhé pauzy kvůli koronaviru špatně snáší hlavně starší hráči, pro mladé to ale asi také není jednoduché. Ovlivnily vás hodně?
Snažil jsem se, aby to bylo v pohodě, hodně jsem v karanténách cvičil. Měl jsem fakt super režim, trénoval jsem dvakrát denně, ale led nenahradí nic. Často to bylo těžké, že jsme na ledě začínali zase od začátku. Cítím to i tady, protože když jsme přijeli do Edmontonu, tak jsme měli karanténu a první ledy nebyly nic moc. Vždycky to chybí a je to víc náročné. 

Co zápasy za Litvínov, jak jste se v nich cítil?
Cítil jsem se fajn, podle mě jsem se naučil spoustu nových věcí. Pan Országh mi říkal, že se budeme hodně soustředit na obranu a bránění přesilovek. Naučil mě hodně nových věcí, které jsem potřeboval. Za to jsem hrozně vděčný. 

Na začátku října jste byl ve druhém kole draftován týmem Montreal Canadiens. Otevřel vám draft oči v tom, na čem byste měl ještě zapracovat?
Určitě jo. Začal jsem být v kontaktu s lidmi z organizace, naplánoval jsem si s nimi mítinky. Snažím se najít věci, které můžu zlepšit, nebo se naučit jazyk, protože ho vůbec neumím. Chci se zlepšovat. Je přede mnou velký kus práce. 

V extraligový utkáních jste evidentně začal hrát víc do těla. Je to jedna z věcí, kterou vám Montreal připomínal?
Přesně tak. Sám si myslím, že je to věc, která mi trochu chybí. Musím být agresivní a nedát soupeři nic zadarmo. Začal jsem hrát víc do těla, aby o mně soupeři věděli. 

Před necelými dvěma měsíci pro vás přišel debut v národním týmu. Jak na něj budete vzpomínat?
Byla to pecka. (usmívá se) Když si vzpomenu, jak to vyšlo, tak z toho mám radost, protože to byl další můj sen. Vím, že to bylo dané určitými podmínkami a jako kluci z dvacítky jsme tam byli kvůli covidu, ale i tak jsem si to hrozně užil. Byl jsem tam s profíky a mohl jsem je pozorovat, co jak dělají, jaké mají rituály a tak. Bylo to pro mě skvělé, i zápasy byly neskutečné, tempo bylo super. Byla to pro mě velká škola. 

Navíc jste hned v prvním duelu proti Švédsku bodoval…
Byl to krásný pocit. Přihrál jsem a Galvi z toho dával gól, navíc se vyhrálo. Měl jsem dvojnásobnou radost. 

Před časem jste se s dvacítkou přesunuli do bubliny. Jak všechna tato opatření snášíte?
Byl jsem na to připravený z Karjaly, kdy jsme byli v podobně nastavené bublině. Věděl jsem, do čeho jdu. Připravil jsem si notebook, že budu dělat něco do školy. Podle mě jsme to všichni zvládli dobře, měli jsme dobrý program. Teď to pokračuje úplně stejně, snažíme se s tím nějak žít. 

Po příletu do Edmontonu jste navíc museli být čtyři dny zavření na pokoji.
To bylo těžké, i po psychické stránce. Nemohli jsme ven, ale jsem rád, že jsme to všichni zvládli dobře. 

Národní tým do dvaceti let povedete na šampionátu jako kapitán. Co na to říkáte?
Je to pro mě obrovská čest. Když jsem jako malý hrál na plácku, tak to byly věci, o kterých jsem snil. Je to pro mě čest a jsem vděčný, že mám důvěru trenérů. 

Jak se těšíte na první zápasy na turnaji?
Popravdě strašně moc. Už jsme se o tom bavili v kabině, protože posledních pár dnů jsme hráli akorát přípravu mezi sebou. Těšíme se, až budeme hrát pořádný zápas. 

Na webu NHL nedávno vyšla česká All-Star sestava z MS do dvaceti let, kde je řada litvínovských hráčů. Je vaším cílem, abyste se tam taky jednou objevil?
Ačkoliv to jsou neuvěřitelné legendy a vypadá to nemožně, tak pro mě osobně bude důležitější týmový úspěch než osobní. Spíš se soustředím na to, abychom tady odvedli dobrou práci. 

Co od turnaje očekáváte? Česko má velmi těžkou skupinu.
Souhlasím, je to hodně těžká skupina. Bude to náročné, do každého zápasu musíme jít připravení. Možná někdo bude favorit, ale náš tým bych neodsuzoval, protože si myslím, že ho máme kvalitní. Uvidíme, jak nám to půjde. 

Stíháte z Kanady po očku sledovat i Litvínov?
Jasně, zrovna včera mi udělalo radost vítězství s Brnem. Viktor Hübl dal dva góly a překonal bodový rekord extraligy, to bylo fajn. 

Byl jste s Viktorem ohledně překonání dalšího rekordu nějak v kontaktu?
Hned jsem mu psal smsku, když jsem to zjistil. Je to neskutečné, klobouk dolů. Tohle jen tak někdo nepřekoná, je to paráda.