Severočeský klub se jako jeden ze tří extraligových celků může pyšnit tím, že nikdy nesestoupil z nejvyšší soutěže. Významné jubileum oslavili litvínovští v pátek při domácím utkání s Libercem. Z osmi žijících hráčů, kteří se zúčastnili premiérové sezony v nejvyšší soutěži, přijali pozvání Jaromír Hudec, Bohumil Mraček, Zdeněk Zíma, Josef Bruk a Vladimír Kýhos. 

Klub ve spolupráci s pamětníky připravil věrné kopie prvních dresů, ve kterých současný litvínovský tým nastoupil do pátečního utkání. V rámci slavnostního ceremoniálu nastoupilo před zápasem všech pět litvínovských legend na led po boku generálního ředitele Jiřího Šlégra a generálního ředitele Unipetrolu Krzysztofa Zdziarskiho. Oba funkcionáři pronesli krátké proslovy v souvislosti oslav 60 let klubu v nejvyšší soutěži. Zaplněný Zimní stadion Ivana Hlinky poté vzdal hold pětici pamětníků a celý ceremoniál zakončilo slavnostní vhození buly. 

Slavnostní ceremoniál k 60. výročí v lize:


Legendy litvínovského hokeje se před zápasem sešly v útrobách litvínovského stadionu a společně zavzpomínaly na počátky hokeje na severu Čech. "Největší zásluhu na postupu do ligy měl Miroslav Kluc," shodují se pamětníci. "Bez něj bychom se tam nikdy nedostali," dodává Zdeněk Zíma. Legendy nezapomněly ani na těžké počátky hokeje v padesátých letech, kdy v Litvínově ještě ani nestál zimní stadion. "Vždyť my jsme hráli, jen když zamrzlo," pokračuje Zíma. 


"V lize nám nikdo nedával šanci na udržení, ale my jsme to dokázali a sestoupila Opava," říká Zíma. Litvínov si také vždy zakládal na výchově mládeže a vlastních odchovancích. "Když jsem později vedl A-tým jako trenér, tak kádr byl tvořen z 80 % odchovanci. To je také něco speciálního," vzpomíná Vladimír Kýhos. 

Celý rozhovor s litvínovskými legendami:


Prvním kapitánem týmu, který hrál první sezónu v nejvyšší soutěži v sezóně 1959/1960, byl Vladimír Kýhos. Ve svých 85 letech je stále aktivní a trénuje nejmenší hokejisty v litvínovské základně. Jak vzpomíná na litvínovské začátky? "Byla to taková parta samorostů, kteří se naučili hrát hokej na rybníku. Jediný, kdo přišel ze stadionu, byl pan Kluc," usmívá se litvínovská legenda. Přitom hráči v té době chodili současně s hokejem do práce, což je v dnešní době nepředstavitelné. "Tehdy to bylo normální. Až po roce 1962 jsme chodili jen na půl úvazku. Ráno jsme trénovali, od desíti do tří jsme byli v práci a večer jsme měli ještě hodinový trénink," vzpomíná Kýhos. 


"Moc na staré časy vzpomínám. Bylo tu pravé kamarádství, na ledě jsme si byli všichni rovnocenní," usmívá se první litvínovský kapitán v nejvyšší soutěži. Kýhos zároveň až do dneška pomáhá v Litvínově s mládeží. "Je to moje hobby. Chodím rád, udržuji se v pohybu. Jsem moc spokojený, proto to dělám," uzavírá. 

Celý rozhovor s Vladimírem Kýhosem: