Matěji, odehrál jste první utkání na hradeckém ledě od dob vašeho odchodu z Mountfieldu. Cítil jste větší emoce oproti zápasům s jinými soupeři?

Připravoval jsem se jako na každé jiné utkání. Vůbec jsem neřešil, že jsem tady hrál. Podobné myšlenky jsem si do hlavy nepouštěl. Snažil jsem se soustředit na svůj výkon a na náš tým.

Poté co jste se upsal Litvínovu, dostáváte více prostoru na ledě. Cítíte důvěru od trenérů?

Ano, důvěru cítím. Pana Růžičku znám ještě z Hradce. Čím víc času budu trávit na ledě, tím víc bodů časem přibyde. Hlavní jsou ale body týmu, takže na sebe moc nekoukám.

Kde se podle vás zápas rozhodl? Vstup do první třetiny nebyl vůbec špatný...

Měli jsme výbornou první část. Ve druhé třetině jsme mohli odskočit na 1:4. Měli jsme trestné střílení, jezdili jsme sami na bránu. Kdyby se nám pravděpodobně podařilo vstřelit tyto dva góly, tak bychom vítězství uhráli.

Když Hradec Králové vyrovnal, začal vás tlačil a byl ho plný led...

Třetí třetinu jsme neodehráli dobře. Nyní se musíme připravit na další zápas, který nás čeká v pátek.

Z vašeho pohledu je ztrátou, že jste proti Mountfieldu nedokázali bodovat? Myslíte, že jste mohli nějaké body odvézt?

Po bodech jsme sahali. V první třetině jsme hráli dobře, ve druhé jsme měli několik vyložených šancí, které jsme nedokázali proměnit a mohli jsme odskočit na 1:4. Je to tedy velká škoda, že jsme nakonec odjeli s prázdnou.

Změnil se s příchodem Vladimíra Růžička herní styl Litvínova? Dá se hra přirovnat ke hře Hradce, když tu trénoval?

Ano, dá se říct, že to je podobné. Chceme hodně napadat a mít připravenou obranu. Myslím si, že to je víc aktivnější než v minulosti.