„Tak určitě se to nikomu nehodnotí dobře, měli jsme trochu větší cíle,“ přiznává Bartoš. Start prvního turnaje se přitom týmu vydařil, chemici se dlouhou dobu drželi na špičce tabulky. Přelom nastal ve druhé polovině listopadu. 

„Začátek byl z naší strany dobrý, hráli jsme náš hokej a vyhrávali jsme. Pak se něco stalo, do dneška nevím co, a naše výkony šly dolů,“ mrzí Bartoše. Od šestnáctého listopadu už mužstvo v turnaji O Pohár DHL zvítězilo jen pětkrát z osmnácti zápasů. 

Chabé výkony se bohužel přenesly i do následného DHL Superpoháru. „Ani v Superpoháru jsme nehráli dobře, odehráli jsme snad jedno dobré utkání proti Slavii. Jak říkám, do dneška si to prostě neumím vysvětlit, co se s námi stalo,“ pokračuje devatenáctiletý útočník.
 
Pozitivem může být alespoň několik nových tváří z dorostu, které se povedlo zabudovat do juniorského týmu. „Od mladých byla vidět bojovnost, a že se snažili. Je dobře, že si to vyzkoušeli, aspoň budou další sezonu vědět, co a jak,“ myslí si loňský kapitán. 

Letošní ročník nebyl tak povedený ani z Bartošovy strany, jeden z klíčových útočníků nedokázal navázat na loňskou sezonu, kdy nasázel 25 gólů a přidal sedmnáct asistencí. „Myslel jsem, že to půjde samo, ale nešlo. Až postupem času to začalo být lepší, začal jsem si věřit a napadalo to tam. Vzal jsem si téhle sezony asi úplně nejvíc, pár věcí jsem si uvědomil,“ přemítá Bartoš. 

Bartoš se dokonce minulý rok objevil v žebříčcích mezi hráči, kteří by v budoucnu mohli uspět na draftu do NHL. „Bylo to pro mě příjemné překvapení, ale uvědomil jsem si, že tam vede dlouhá cesta. Rád bych si teď zahrál dospělý hokej a pak se uvidí, ale určitě je to stále můj cíl.“

Celý svět aktuálně svírá pandemie koronaviru, která už si v Evropě vyžádala několik tisíc životů. Co na to říká mladý útočník Litvínova? „Myslím, že koronavirus je ještě v pohodě, ale ta panika, co se kolem toho strhla, je nejhorší. Aspoň teď mám šanci se připravit na maturitu, protože myslím, že to bude nejtěžší zápas v životě,“ uzavírá Bartoš se smíchem.