„Budu radši, když za nás budou později mluvit hlavně činy...," řekl na úvod, ale pak se ochotně rozpovídal.

"Když za mnou přišel Jirka Šlégr s nabídkou vrátit se do extraligy jako trenér, tak jsem neváhal, obzvlášť u Litvínova, který je hokejovým městem a vyrostla zde řada vynikajících hráčů. Budu spolupracovat s několika z nich, s Jirkou, s Pepou Beránkem a s dalšími kluky, kteří extraligu hráli. Pro mě je to čest.

Před pár roky si Litvínov také dosáhl na svou vysněnou metu. Pak se dvakrát za poslední tři roky propadl až do baráže, kde musel zachraňovat extraligovou příslušnost. Tomu se samozřejmě chceme vyhnout. Poslední čtyři sezóny tu byly jednou nahoru jednou dolů.
Historie se opakuje. Litvínov je vlastně kromě Jihlavy jediným týmem, kde jsem v Čechách hrál.  

Hráčský potenciál tu je. Jirka nyní udělal všechno pro to, aby mužstvo vhodně doplnil. Přišel Kuba Petružálek, který titul tady pomáhal vybojovat. Byl jedním ze základních kamenů a věřím, že se mu tady opět bude dařit. Vrací se gólman, který tady dobře chytal v minulosti. To svědčí o tom, že se tady hokej dělá dobře, protože jinak by se sem ti kluci nevraceli.

Všichni jsme bývalí hokejisté a tak věřím, že vytvoříme dobré pracovní prostředí pro kluky, aby mohli dosahovat co nejlepších výsledků a vrátili Litvínov tam, kde by měl být, čili do play off. A fanouškům se vrátí úsměv do tváře.

V hokeji se nyní hraje takové prolínání obranných a útočných řad, už to není ten beton na 1:0. Chceme jít touto cestou moderního stylu. Samozřejmě bude záležet na tom, jak se budou hráči schopni prosadit.

Jak se mi líbí tým? Změnil se, vrátili se Janus, Petružálek, noví kluci přišli do obrany, a tak dále. Chtěli bychom ještě jednoho obránce, jednoho útočníka. Pokusit se ještě tým doplnit. Ale už ty oznámené příchody plus stávající tým považujeme dohromady za solidní kádr.

Připravovat se budeme do konce června, pak budou mít kluci čtrnáct dní volno a týden se ještě sejdeme tady na suchu. Pak budeme na týden na soustředění v Drážďanech a následně už bychom se měli připravovat na ledě doma spolu s přípravnými zápasy.

Moje vzpomínka na Litvínov v sezóně 1986/87? Byla to vlastně výměna s Vláďou Kýhosem. Mužstvo tu bylo nabité hvězdami, pod vedením Ivana Hlinky s nejvyššími ambicemi. Sezóna se nám ale nevyvedla. Dodnes vlastně nevím proč.

Nakonec Plzeň s Litvínovem hrály na chvostu tabulky a Ivan se dokonce vrátil na led, pomoci k záchraně. Výsledkově to tedy nebylo nic moc, ale jinak vzpomínám rád, parta tu byla výborná a diváci skvělí.

Jaký byl trenér Ivan Hlinka? Bezprostřední v jednání s hráči, uměl s nimi jednat, z hokeje nedělal žádnou vědu, rozuměl mu. Byl přímý, rovný, k hráčům měl skvělý přístup. Byl vlastně takovým naším tátou, i v tom, že když se nám nedařilo, tak nám vynadal. A opačně. A pak se ukázal jako pravý srdcař, sezónu s námi dohrával. Jeden z klenotů českého hokeje.

Nejsem přelétavý pták, skoro celou kariéru jsem strávil v Plzni, i v zahraničí jsem vystřídal asi jen dva kluby. Jsem rád, když si někde najdu druhý domov a snažím se tam zakotvit. Tak věřím, že to i tady bude na delší dobu.“