Měl si i jiné nabídky nebo byl Litvínově tvá priorita?

Agent mi říkal, že by byly i nějaké jiné možnosti, ale pro mě je Litvínov srdeční záležitost. Byla to pro mě volba číslo jedna.

Uplynulá sezóna byla pro tebe v A-týmu průlomová, ale pak přišlo zranění..

Naší formaci se vydařil vstup do soutěže, ale pak bohužel přišlo zranění. Snažil jsem se co nejdříve dostat zpátky do sestavy. Po dvou měsících se mi to podařilo, ale kondici už jsem neměl takovou jakou bych chtěl. Z toho důvodu se mi nepodařilo podat výkony jako na začátku, ale snažil jsem se na ledě odvádět svou práci. Jsem rád, že jsem si výkony v sezóně řekl o větší čas na ledě, o šanci a o novou smlouvu.

Prognózy tvého zranění nebyly dobré, ale ty ses stihl za dva měsíce vrátit do zápasů, jak to bylo náročné?

V první řadě bych chtěl poděkovat doktorům, fyzioterapeutům a masérům za to, jak se o mě výborně starali. Dostal jsem špičkovou péči. Mé tělo se s tím také popralo dobře, je to možná tím, že jsem mladší. Jsem rád za to, že jsem se dostal takto rychle zpátky. Hodně mi pomohl i kondiční trenér Petr Švehla.

V úvodu sezóny si byl hodně produktivní, kde se to v tobě vzalo?

Nevím, kde se to ve mně vzalo (směje se..). Bylo to asi také tím, že jsme jako tým moc gólů na kontě neměli. Jsem rád, že to tam ze začátku naší lajně začalo padat, ale je škoda, že jsme to nedokázal udržet déle. Bohužel zranění mě dost přibrzdilo a doufám, že další sezónu své výkony posunu výše.

Prošel si i mládežnickými reprezentacemi, jak tě ta zkušenost obohatila do tvé kariéry?

Všechny mezinárodní zápasy jsou pro každého hráče velká zkušenost. Je to úplně jiný styl hokeje. Střetnout se se všemi hokejovými velmocemi vám otevře oči. Je to určitě přínos pro každého hráče do budoucí kariéry a jsem rád, že jsem mohl reprezentační dres obléknout.

Říká se, že přechod z juniorů do A-týmu je složitý. Ty si měl možnost jít cestou přes Chance ligu v partnerských Litoměřicích, jak moc ti to pomohlo?

Měl jsem obrovské štěstí, že jsem se dostal právě do Litoměřic. Trenér David Bruk uměl s námi velmi dobře pracovat. Hodně se nám věnoval na ledě i mimo led a moc nám to všem mladým hráčům pomohlo. Dostávali jsem prostor na ledě, i když se nám nedařilo. Nehráli jsme 3-4 minuty za zápas, ale je to přesně o tom hrát 15-20 minut, nasbírat nové zkušenosti a herní praxi. V Litoměřicích mají celý ten proces velmi dobře nastavený a jsem moc rád, že mi pomohli v hokejové kariéře se posunout dále.

Jak bys zhodnotil ze svého pohledu uplynulou sezónu?

Mrzí mě, že jsme vypadli hned v předkole a neuhráli proti Hradci ani zápas. Myslím si, že naší hře neodpovídal výsledek. Rozhodla produktivita, měli jsme hodně šancí, ale nedávali jsme góly. Pro mě osobě je to neúspěšná sezóna, protože jsem od nás očekával lepší výsledek. Všichni nás před sezónou podceňovali, skončili jsme jedenáctí, ale byli jsme vítězství od osmého místa. Doufám, že v příští sezóně to bude lepší a ukážeme našim fanouškům, že máme na to hrát ve vyšších patrech.

Jak se ti hrálo ve formaci s Pawlem Zygmuntem a Filipem Heltem?

Sedlo nám to, protože jsme měli dobrý start do sezóny. Téměř v každém zápase jsme bodovali a rostlo nám sebevědomí. Pak jsem se zranil a už se nám nepodařilo na naše výkony navázat. Přeji si, abychom se posouvali výše jako lajna. Jsme všichni hodně podobní typy. Hráli jsme fyzický a přímočarý hokej. Hodně jsme napadali a z toho jsme se dostávali do šancí. To mě vyhovuje a věřím, že v příští sezóně budeme ještě lepší.

S čím osobně chceš jít do nové sezóny?

Záleží mi hlavně na týmu, takže si dávám takový společný cíl, kterým je posunout Litvínov do vyšších pater tabulky, protože ve spodních patrech nemáme co dělat. Litvínov je pro mě srdeční záležitost a chtěl bych, aby se naši fanoušci zase mohli těšit z dobrých výkonů.