„Po sezoně jsem měl víc nabídek, třeba z Boleslavi. Ale byl jsem na mistrovství světa v inline hokeji v Barceloně, kde jsem potkal pana trenéra Tvrzníka, a ten se mě zeptal, jestli to nechci jít zkusit do Litvínova,“ odhaluje devatenáctiletý útočník. 

Čech pochází z Hořovic, za poslední roky ale vystřídal řadu klubů. „S hokejem jsem začínal zhruba v pěti letech, kdy mě tady táta vzal na led. Pak jsme jezdili do Příbrami na veřejné bruslení. V Příbrami jsem hrál pět let, potom v Černošicích, Písku, Táboře nebo Plzni. Prošel jsem toho hodně,“ vypráví.

Kromě toho si zahrál hokej i ve Švédsku, kam zamířil v roce 2018 z Plzně. „Byli tam příjemní lidé, všichni byli vstřícní a kamarádští. Hokej byl hodně rychlý, tréninky technické, všechno tam bylo super,“ vzpomíná.

Od nového ročníku je ale součástí černožluté juniorky a přechod na sever Čech si prozatím pochvaluje. „Litvínov je super město, kluci v týmu jsou taky v pohodě. I fanoušci, máme tam jednoho kluka, který nám chodí pomáhat,“ vykládá Čech.

Urostlý forvard si musel zvykat na tempo Juniorské ligy akademií, loni mezi juniory nastupoval až ve třetí nejvyšší soutěži. „Začátek byl jiný než v minulé sezoně, soutěž je rychlejší a tvrdší. Ve druhém nebo třetím zápase už jsem se cítil dobře. Proti Třinci jsem dal gól, ale je to jiné,“ přiznává.

Chemici do této chvíle odehráli osm utkání s bilancí čtyř výher a čtyř porážek. „Byly to dobré zápasy. Občas jsme udělali hloupé chyby, ale když jsme zabojovali, tak to šlo. Kolektiv je výborný,“ opakuje nový přírůstek litvínovské juniorky.

Pro devatenáctiletého útočníka je tato sezona poslední v mládeži, příští rok ho čeká náročný přechod do seniorského hokeje. Má už nějakou představu, kde by mohl hrát? „Zatím vůbec nevím, sezona je taková divoká. Pořád se nehraje, tak uvidíme, co dál. Snažím se, aby si mě vzali do áčka,“ říká.

Aktuálně ale junioři nemohou ani pohromadě trénovat. „Od trenéra jsem dostal individuální plán, takže si trénuju sám. Mám doma udělanou posilovnu, cvičím tady,“ zakončuje Čech.