V tomto ročníku se ti konečně podařilo zůstat zdravý. Je alespoň tohle pro tebe taková malá výhra?
Přesně tak, i když jsem tuhle sezonu měl taky pár problémů, tak to bylo oproti té minulé vlastně nic. Byl jsem strašně rád, že jsem mohl nastoupit do skoro každého zápasu a nemusel jsem je sledovat z tribuny jako minulý rok.

Cítil jsi na sobě ještě v průběhu sezony nějaké následky předchozího zranění?
Při každé větší zátěži mě noha bolí. Mam to chronické, ale dá se to zvládnout, a když už byl nějaký problém, tak mi trenéři vždycky vyhověli. Hodně jsem pracoval s naší fyzioterapeutkou, ta mi vážně hodně pomohla. Strašně moc se nám všem věnuje. 

Jak jsi spokojený se svými výkony?
Podle mě nikdo nemůže být nikdy spokojený, vždycky je něco, co se dá udělat lépe nebo zlepšit. První polovinu se mi dařilo tak jako nám všem, ale druhou polovinu se vlastně nedařilo celému týmu, přestali jsme hrát naši hru a šlo to s námi jenom dolů.

V říjnu ses poprvé objevil v nominaci reprezentace od osmnácti let. Jaké to pro tebe bylo?
Vždycky když jsem nominovaný na nějakou reprezentační akci, tak je to samozřejmě velký úspěch a čest reprezentovat svou zemi. Bohužel si myslím, že přesně tam se mi přestalo dařit, a to by mělo být spíš naopak. Když jsem dostal druhou šanci, tak jsem měl chřipku. V tomhle mám smůlu.

Na čem bys chtěl do budoucna nejvíce zapracovat?
Asi na koncovce a hlavně na hlavě. Fyzickou stránku mám podle mě slušnou.


Juniorka sezonu začala dobře, postupem času se ale forma vytratila. Proč se vám podle tebe pak přestalo dařit?
Tuhle otázku si pokládali snad všichni. Určitě tomu strašně pomohl odchod Přémy Svobody a Marka Berky. Celkově jsme přestali hrát naši hru, ve které jsme byli schopni porazit každého. Těžce se pak dalo vracet zpátky a dopadlo to tak, jak to dopadlo. 

Jaké je tedy tvoje hodnocení z pohledu týmu?
Sezona pro nás určitě nebyla úspěšná. Myslím si, že se od nás od všech očekávalo víc, protože v sobě určitě víc máme. To vlastně bylo i vidět, když jsme byli jednu část i třetí v celkové tabulce.

V čem podle tebe byla vaše největší slabina?
Určitě v obranném pásmu a pak v koncovce, kde jsme taky strašně vyhořeli. Nejsilnější stránkou byli určitě gólmani, kteří nás drželi každý zápas až do poslední chvíle.

V závěru sezony jsi měl vyřízené střídavé starty do Sokolova, v dresu Baníku jsi ale odehrál jen necelé čtyři minuty…
Trenér mi jeden den oznámil, že se mam druhý den hlásit v Sokolově. Beru to pozitivně, i když jsem hrál málo. Poznal jsem nové kluky a zase jsem se obohatil o zkušenosti, za což jsem strašně rád. V zápase bylo hodně přesilovek a oslabení, nic jiného jsem čekat nemohl.

Jak trávíš čas v aktuální situaci?
Hlavně se snažím udržovat fyzickou stránku. Trenéři nám posílají do zpráv různá cvičení, tak se snažím dělat i tohle, ale spíše každý den jezdím na kole do přírody.

Jaké před sebou máš osobní cíle?
Chci se co nejvíc připravit na další sezonu a podávat co nejlepší výkony budu moct. A třeba si zase zahrát dospělý hokej.