Pracujete s týmem již čtvrté léto. Co se od té doby změnilo?
„Změnili se trenéři, odešli někteří hráči, přišli noví. Upravuje se každoročně i příprava, je toho dost…“

Náplň letošní přípravy jste sestavoval sám?
„Ano. S trenéry jsme samozřejmě dost věcí konzultovali, ale dohodli jsme se, že mi nechají volnou ruku.“

V jaké jste nyní fázi a jak se liší ladění tréninků, skladba jednotlivých týdnů?
„Teď jdeme hodně do maximální síly. V kondiční části se dost věnujeme krátkým úsekům, takže sprinty (krátké intervaly, maximální využití kyslíku; opakované sprinty s maximálním nasazením jako v zápase)."

Shrňte prosím, kde všude se pohybujete a co je náplní jednotlivých dnů?
„Čtyřikrát v týdnu jsme v posilovně, silovou složkou trávíme hodně času. Oproti minulým sezónám tam přibylo více kardia, intervalové tréninky. Jinak jsme na letním stadiónu, uvnitř zimáku na inline ploše a využíváme atletický areál na Meziboří. I blízkou sjezdovku.“

Běháte po sjezdovce?
„Ne po celé… Spíš jen krátké sprinty.“

Kardio – můžete tento termín vysvětlit?
„Tréninky spojené se zaměřením na srdeční činnost. Hokejista potřebuje pro svůj výkon tři základní věci: maximální využití kyslíku, maximální produkci laktátu a vysokou dodávku kyslíku během zátěže.
Rozdělujeme trénink na silový a na trénink energetických systémů. Omlouvám se, to vysvětlování by asi bylo na delší dobu."

Kdo z hráčů se neúčastní přípravy s mužstvem?
„Individuální náplň mají tři kluci. Jakub Petružálek, který ale projevil zájem a pravidelně s mužstvem chodí. Jirka Hunkes se zotavuje po operaci, kterou podstoupil po sezóně. Rehabilituje doma, rozhýbává to a pomalu začíná s tréninkem. V Litvínově by měl být od 16. července. A sám se připravuje taky Jura Mikúš.“

Komplikovaly nějak tréninky týdny horkého počasí? Přizpůsobovali jste se mu?
„Po pravdě ani ne. Trénujeme hlavně v dopoledních hodinách, kdy teploty nejsou tak vysoké. A odpoledne máme tréninky spíše kratší, intenzivnější. Neviděl bych v tom problém.“

Obešlo se zatím všechno bez zranění?
„Pár věcí se obvykle přihodí… Nějaké pohmožděniny, hlavně z kolektivních sportů, které máme na programu ve středu, jako jsou fotbal nebo basket. Ale nic vážného, co by znamenalo delší výpadek hráče z přípravy, nás zatím zaplaťpánbůh nepotkalo. Ani v posilovně, ani při běhání.“

Poznáváte hráče. Jaký je přístup, klima před sezónou?
„Musím říct, že kluci makají, dávají tomu všechno. Za sebe a i s ostatními trenéry jsme se shodli, že s jejich přístupem jsme spokojeni.“

Absolvoval jste stáže ve Švédsku, v klubu Frölunda Göteborg. Jak se tam příprava na sezónu liší?
„Hlavně asi ve třech věcech. Mají tréninky zaměřené víc silově, trénují hodně i odpoledne a už během léta chodí na led, ať už individuálně nebo v týmu.“

Dostávají litvínovští hráči i individuální pokyny na co se zaměřit nebo čemu se věnovat odpoledne, když není na programu druhá fáze?
„No, ono je toho teď docela dost, takže jsou rádi, když mají volno. A to bývá jen o víkend a někdy odpoledne, takže je spíš důležité, aby dobře zregenerovali, odpočinuli si, dobře jedli a spali. To je naše doporučení.“

Váš pohled na názor říct hráčům k 30. dubnu: „Kluci ahoj a v srpnu se mi hlaste na ledě perfektně připravení."
Co si myslíte o společné letní přípravě?
„Stojím si zatím, že i když se jedná o tým, pořád ho tvoří jednotlivci a výkon týmu roste s jejich výkony. Proti individuální přípravě by asi moc lidí nebylo, kluci by však museli být tak zodpovědní, aby ten čas, co mají k dispozici, cele využili ke svému osobnímu rozvoji. Česká mentalita je ale v tomhle trochu problematická. Věřím však, že to tady do budoucna bude takhle fungovat.
Výhodou společné přípravy je to, že přijde pár nových kluků, mají čas se s ostatními poznat, sžít, vyhecovat se a zahrát si i nějakou kolektivní hru. Jinak je myslím individuální příprava nejefektivnější pro hráče, který se chce zlepšovat a posouvat dál a dál. Dohled by tam měl být od kondičního specialisty, který ten program připraví na míru.
Volno po skončení letní přípravy před přechodem na led? Někteří kluci to můžou brát jako dovolenou, ale jednou děláme profesionální sport a tak si prostě nemůžou dovolit vysadit. Kluci na sobě šest týdnů pracují a pak si lehnou na pláž? To by bylo šest zahozených týdnů. Musí na sobě pracovat neustále. Není to dovolená, je to individuální příprava a kluci vědí, co mají dělat. Je to na osobní zodpovědnosti jak k tomu přistoupí."

Dříve se v přípravě na sezónu využívaly – nebo někde možná stále i využívají – kolečkové lyže nebo kola, v zimě pak třeba i běžky… Co si o tom myslíte?
„Nejsem zastáncem těchto věcí. V zimě je možná dobré krátké soustředění na stmelení, když je pauza, ale na co běžky? Smysl v tom nevidím. Kolo nebo podobné věci se dají nahradit v posilovně, navíc z toho bývaly úrazy. V létě je potřeba dělat spousta věcí, bohužel toho prostoru a času tolik není a proto z toho potřebujeme vycucnout to nejdůležitější.“

Náplní kondičního trenéra v sezóně je mimo jiné starat se o návrat hráčů po zranění, pracovat s nimi na obnovení fyzické kondice, posílení konkrétních oslabených svalů. Kdy to bylo nejtěžší, nebo nejdelší, kdy jste z toho měl naopak největší radost?
„Je to o individuálním přístupu hráče. Já se mu snažím pomoct a zbytek je na něm. Velké úsilí projevil v tomhle směru třeba Jirka Hunkes. Byl maximálně pracovitý, zodpovědný, s takovým je radost pracovat. Jiný kluk chce třeba už po dvou třech dnech naskočit do zápasu. Každý chce být co nejdřív připravený hrát a když se to třeba blíží moc pomalu, je to pro něj psychicky těžké.“

Jste to vy, kdo třeba hráči řekne: ještě ne! Že mu zakážete hrát?
„Nezbývá pak nic jiného, než to po konzultaci s lékařem udělat. Hrozilo by ve zvýšené míře zranění.“