„Stavba nových tělocvičen pokročila v některých sokolských župách měrou nebývalou,“ psaly Lidové noviny v pátek 1. prosince roku 1922. Pro sport, zejména litvínovský hokej, byl však tento den zásadním z jiného důvodu. V Nesuchyni, malé vesnici pár kilometrů od Rakovníka, se právě narodil Miroslav Kluc. Místní rybník dal později vzniknout hokejové legendě.

S hokejkou a pukem mohl trénovat jen tehdy, když voda v rybníce zamrzla. Často večer za svitu měsíce. Než se sešli z práce, padla na rybník tma. Za denního světla šlo hrát pouze v neděli. Když po válce pracoval v Chomutově, začali zde se stavbou zimního stadionu. Společně s Miroslavem sem přišel hrát i jeho bratr Josef a bratranec Blahouš.

V roce 1953 nastupoval v národním týmu na světovém šampionátu. Z toho však československá družina po úmrtích sovětského diktátora Stalina a československého prezidenta Gottwalda odstoupila. V roce 1956 byl účastníkem VII. Zimních olympijských her v italské Cortině, kde Československo obsadilo páté místo.

Nejdůležitějším rokem jeho hokejové kariéry je pro Litvínov rok 1958. Tehdy se Miroslav Kluc nedohodl na pokračování v Chomutově a jako hrající trenér přišel právě do našeho klubu. Tým plný mladých a nezkušených hráčů stmelil, a i díky jeho 48 gólům v sezóně 1958/1959 postoupil s Litvínovem do nejvyšší hokejové soutěže u nás.

Hokejoví odborníci i sportovní veřejnost však považovali Severočechy za obětního beránka soutěže a očekávali rychlý návrat litvínovských o patro níž. To se ovšem hrubě přepočítali. I díky obrovskému entuziasmu se tým TJ Jiskra Stalinovy závody Litvínov ve dvanáctičlenné soutěži umístil na osmé příčce a od té doby je účastníkem nejvyšší hokejové soutěže u nás dodnes.

V Litvínově působil Miroslav Kluc v roli hrajícího trenéra v letech 1959-1963, následně se jako trenér na naši lavičku vrátil ještě v roce 1968.

Ve své kariéře se stal čtyřikrát nejlepším střelcem soutěže a jako trenér Jugoslávie se ještě jednou vrátil na ZOH, bylo to v roce 1972 v japonském Sapporu. V prosinci 2011 byl uveden do Síně slávy českého hokeje.

Jeho dres s číslem 14 je vyvěšen pod stropem Zimního stadionu Ivana Hlinky. Jeho tehdejší spoluhráči mají jasno: Bez Miroslava Kluce by liga v Litvínově nikdy nebyla! Je považován za jednoho ze zakladatelů vrcholného hokeje v našem městě.

Litvínov naposledy navštívil v listopadu 2012. Jen pár dnů před 90. narozeninami. Ty oslavil 1. prosince 2012, o tři dny později jeho hokejové srdce navždy dotlouklo.

Děkujeme, s láskou vzpomínáme a nikdy nezapomeneme na „zlaté ruce Míry Kluce“.