Rozhovory 13.06.2022
Autor: Ondřej Mach

Z chyb se musíme poučit, velí Straka. A mluví o střeleckém strádání nebo konci legend

Na druhou sezonu v podhůří Krušných hor se chystá útočník Petr Straka. S Litvínovem vyhlíží posun do vyšších pater tabulky, pomoct k němu chce jako jeden z hlavních ofenzivních lídrů. „Už loni trenéři po mladších klucích chtěli, abychom tým trochu korigovali. Teď to bude úplně na nás,“ podotýká.

Jak aktuálně probíhá příprava před nadcházejícím ročníkem?

Zas tolik se neliší od minulého roku, z velké části ji vede kondiční trenér Petr Švehla. Je to dost podobné, ale v některých věcech se to trochu obměnilo. Trénujeme od začátku května – měli jsme tam blok objemové síly, který trval zhruba tři týdny. Potom jsme měli v uvozovkách odpočinkovější herní týden. Já to třeba mám tak, že když se hrajou hry, tak se zavařím ještě víc než v posilovně. Ale je fajn, že vylezeme ven a děláme trochu něco jiného. Teď jsme na konci druhého bloku, kdy jedeme maximální sílu. V posilovně je to trochu jiné. Příští týden máme zase herní, navíc tam máme vložené mini soustředění na Klínech. Následovat bude poslední blok, ve kterém se budeme soustředit na dynamiku. A do toho ještě chodíme na led.

Ledovou plochu využíváte v Chomutově. Asi vnímáte pozitivně, že se na ni dostanete i mimo sezonu, ne?

Dívám se na to z dvou úhlů pohledu. Mám to zhruba tak, jak se vyspím. (usměje se) Jeden den tvrdím, že mi přijde trochu zbytečné chodit na led v květnu, když je do začátku ligy spoustu času a toho ledu potom bude strašně moc… A druhý den mám zase pocit, že je to fajn, že se člověk sklouzne. Vylezete z posilovny, je to zase jiný pohyb. Přechod ze suché přípravy na led pak v červenci navíc nebude tak brutální. Takže z tohohle pohledu je to fajn. Musím říct, že tréninky jsou moc dobře udělané, vede je Vláďa Růžička s Karlem Mlejnkem. Není to nic super dlouhého ani náročného, ale jsou tam i věci, abychom se trochu zadýchali. Pracujeme na různých věcech s ohledem na sezonu. Mám na to spíš pozitivní názor.

Zmínil jste nového asistenta trenéra Karla Mlejnka. Jaký z něj zatím máte dojem?

Velmi dobrý. Předtím jsme se neznali, teď bych řekl, že se trochu poznáváme. Během letní přípravy je to jiné, na ledě nejsme tolik a z větší části to vede Petr Švehla. Karel kolikrát jen přihlíží, na ledech se angažuje víc. Ale je květen, takže není důvod něco hrotit. Pozná se to až v sezoně, jak reaguje na situace, když přijdou prohry a výhry. Zatím to vypadá velmi dobře, ze všech stran jsem slyšel jen chválu. Těším se na to, jak budeme spolupracovat v sezoně.

Neholdoval jste někdy během kariéry individuální přípravě?

První letní přípravu s A-týmem jsem zažil až v šestadvaceti letech v Plzni. Do té doby jsem se vždycky chystal sám. Měl jsem to zařízené tak, že jsem srpen trávil v Montrealu a připravoval jsem se pod kondičním trenérem. Nikdy jsem s tím problém neměl. Teď jsem to možná trochu v hlavě měl, jestli by to nebylo možné, ale po domluvě s trenéry jsme se dohodli, že tady budu a zúčastním se přípravy s týmem. Naprosto mi to nevadí. Pro mě to byla spíš otázka pohodlnosti, že bych trávil trošičku víc času v Plzni než v Litvínově. Ale vůbec o nic nejde. Naopak každý asi potvrdí, že člověku se samotnému občas tolik nechce, takhle ve skupině nemáte moc na výběr. Tréninky jsou pak lepší.

Když jsme předtím nakousli led: v Litvínově se přes léto zhruba o tři metry zmenšuje hřiště. Co na tuhle změnu říkáte? Dřív jste v zámoří působil, možná by to pro vás mohla být malá výhoda.

Zrovna tenhle týden už nám tam postavili mantinely, takže je to krásně vidět. Kluci s nadsázkou říkali, že budeme unavení dřív, než vůbec vylezeme na led. (směje se) Je to kus, ale nevím. Z individuálního pohledu doufám, že si tělo a mozek trochu vzpomene na to, že jsem na tom osm let hrál, a dokážu to využít ve svůj prospěch. Myslím, že to rozhodnutí je asi správné. Už i IIHF se přiklání k tomu, že na více světových akcích budou zámořské rozměry. Hokej je pak trochu jiný, snad bude zábavnější i pro fanoušky. Bude to akčnější, dynamičtější. Těším se na to.

Rád bych se vás s odstupem času zeptal ještě na minulou sezonu. Může si z ní klub vzít nějaká pozitiva? Třinácté místo je přece jenom s ohledem na předchozí ambice zklamáním.

Myslím, že nám nezbývá nic jiného než si z toho vzít něco pozitivního. I když toho nebylo tolik… Musíme se poučit z chyb, které jsme dělali. Třinácté místo je blbé, nikdo tam nechce být. Extraliga je ale našlapaná a před sezonou budou všichni tvrdit, jak chtějí do play off. Ideálně ještě do první osmičky. Pořád si tak nějak kladu otázku, co jsme to vlastně vyváděli v těch třetích třetinách, proč jsme tam za sezonu ztratili tolik bodů. Do dneška na to ale bohužel neznám odpověď. Jediné co, tak si říkám, že to bylo na nějakého psychologa nebo snad psychiatra. Abychom se prostě srovnali v hlavách, protože hokej hrát umíme. Bohužel jsme se pak dostali do nějakého kolektivního stavu vědomí, že jsme šli do třetí třetiny s náskokem a místo toho, abychom hráli v klidu, vyházeli puky po mantinelech a hráli třeba hnusný hokej, tak jsme vždycky našli cestu, jak zápas ztratit. Nebylo to příjemné, ale už je to za námi. Doufám, že si všichni odpočineme a hodíme to za hlavu. Musíme začít už od přípravy úplně jinak a vědět, že jsme dostatečně silní na to, abychom zápas dotáhli do vítězného konce.

Na sever Čech jste přišel po čtyřech letech v Plzni. Srovnával jste se s něčím v novém týmu, případně v čem to bylo náročné?

V hlavě jsem to asi tolik neměl. Nevím, co k tomu pořádně říct. Proběhla nějaká změna, já to pořád vidím jako výzvu. Věřím tomu, že tady dokážeme udělat dobrou práci a zvednout se na vyšší příčky. To je takový můj osobní cíl. Doufám, že kluci, co sem za poslední roky přišli, to mají stejně. Musíme si to v kabině srovnat a jít si za tím.

Během základní části jste zažil období, kdy jste tři měsíce nedal gól. Pro útočníka asi nic příjemného, že?

Nikdy jsem to nezažil a doufám, že ani nezažiju. Ale je to jiné, v létě mi bude třicet. Dokážu si představit, že ve dvaceti bych se z toho úplně zbláznil. Teď má člověk doma rodinu, malou dcerku. Je to pozitivní v tom, že přijdete na jiné myšlenky a uvědomíte si, že jsou daleko důležitější věci, než že jste v nějakém zápase nedal gól. Na druhou stranu mě to zase mrzí, protože vím, že góly dokážu dávat. Loni jich prostě nebylo dost. Navíc se pak ani nedařilo, takže člověk má v hlavě takové co by kdyby… Pak už to byla křeč, těžko se z toho dostává.

Na druhou stranu asi sám víte, že pro mančaft můžete být užitečný i jinak…

Je to přesně tak, to je důležitá součást toho být profesionál. Ať jste jakkoliv dobrý, tak nastanou chvíle, kdy se nedaří. Zažil to asi každý hráč, možná jen pár hráčů na světe ne, ale u těch to nebylo moc poznat… (usmívá se) Ale je to tak, jak říkáte. Je spousta věcí, jak můžete týmu pomoct. Tak jsem si to nastavil od mé druhé sezony v Plzni. Snažím se hrát tak, abych si po zápase mohl říct, že jsem pro ten výsledek udělal všechno. Když se podaří dát gól, tak super, když ne, tak aspoň třeba můžu pomoct dobrou prací v obraně.

Změňme na závěr téma. Hlavní letní událostí je konec dvou klubových legend – Viktora Hübla a Františka Lukeše. Co myslíte, ovlivní jejich odchod klub hodně?

Je pravda, že v kabině byli hodně zakořenění. (usmívá se) Už tam byli fakt dlouho. Nevím, jak to ovlivní klub. Asi je čas se posunout dál, kluci tady odvedli spoustu skvělé práce. Ale asi by nebylo fér po nich chtít, aby to táhli do padesáti. I kdyby chtěli, tak člověk věk nezastaví. Jsem moc rád, že jsem s nimi mohl být rok v týmu. Přes to všechno, co v české extralize dokázali, jsou strašně skromní a pracovití. Přeju jim, aby zůstali co nejdéle zdraví a dělali, co je baví, což je hokej. Klobouk dolů za to, co dokázali. Jsem strašně hrdý na to, že jsme s nimi mohl sdílet kabinu.

Berete to tak, že role lídra by teď mohla připadnout vám? Jste typ, co si v kabině vezme slovo?

Určitě bych jedním z těch hráčů měl být. Už loni trenéři po mladších klucích chtěli, abychom tým trochu korigovali. Teď to bude úplně na nás. Podle mě je nás tady několik, které s takovými vyhlídkami do klubu brali. Je na nás, aby kabina fungovala a mohli jsme to prodat na ledě.

Konto našeho srdce 19.05.2022

Hokejisté Litvínova podpoří Run and Help v Teplicích

Litvínovští hokejisté opět podpoří charitativní projekt Run and Help. Hráči Vervy se do této akce zapojili již v minulosti. Letos charitativní běh na teplických Stínadlech poběží útočníci Matěj Chalupa s Martinem Havelkou a brankář Denis Godla. Zapojit se můžete i vy!
Více >
Žáci 24.04.2022

Litvínovský výběr ročníků 2007-2008 ovládl mezinárodní turnaj v Zell Am See

Litvínovští zástupci ročníků 2007-2008 odcestovali do rakouského Zell Am See na mezinárodní turnaj "World Tournament 2022" a vedli si parádně. Mladí hokejisté se probojovali až do finále turnaje, kde porazili finský výběr TNC Hockey 4:3 po samostaných nájezdech a slaví zisk zlatých medailí.
Více >
Žáci 21.04.2022

Osmáci přebrali medaile a pohár za přeborníka Ústeckého kraje

Osmá třída prožila výborný ročník. Po vítězství v základní skupině vyhrála i následnou nadstavbu a slaví tak vítězství v Ústeckém kraji.
Více >