V Austinu působí od září a svůj krok odejít hodnotí jako nejlepší možný. "Jsem ve skvělé rodině, lidi tu jsou všichni přátelští, nikdo nikomu nic nezávidí," září Myšák. 

Srovnat se se zámořským stylem hokeje není pro hráče z Evropy snadné, méně se hraje s pukem a hokej je daleko přímočařejší. "Ze začátku jsem se trochu rozkoukával, ale dali mi v klubu dost času i prostoru a teď už se cítím výborně," dodává.

Českému hokeji chybí konkurence. V juniorských týmech trenéři často lepí sestavu, musí hrát na patnáct hráčů, protože jich více k dispozici nemají. "V Austinu je na každé místo pět hráčů, všichni se perou o sestavu. Každý musí o své místo bojovat, když nebojuje nahradí ho někdo jiný. Ta konkurence je opravdu obrovská a nikdo si nedovolí nic vypustit," popisuje Myšák podmínky ve svém týmu.

 

Bratr staršího Josefa Jan válí v Litvínově momentálně za starší dorost. V týmu má roli tahouna a pravidelně reprezentuje Česko ve výběru U16. "Bráchu sleduju pořád, jsem s ním v kontaktu, telefonuju s ním a držím mu palce. Co předvádí je neskutečné, to se nedá srovnávat. Až mě to někdy zaráží, ale jsem za to moc rád a přeji mu, aby se mu co nejvíce dařilo."

Josef Myšák letos naskočil i do reprezentace a s devatenáctkou vybojoval na skvěle obsazeném turnaji World Junior A Challenge 2017 bronzové medaile. "Nominaci jsem ani moc nečekal, byl jsem za ní moc rád. Kluci z týmu tady v Austinu za mnou přišli a všichni mi gratulovali k tomu, že jsem pozvánku do nároďáku dostal," uzavírá. 

Celý rozhovor: